Nadané děti s dyslexii - paradoxní výkony

Jste rodič, učitel, dítě, dospělý?

Vybaví se Vám nějaký příklad z vlastní zkušenosti, který by některému tomuto paradoxu odpovídal? 

Ano? Skvělé! Ozvěte se prosím, Šárce Portešové (portes@fss.muni.cz), Katedra psychologie FSS MU, Brno. 

Děkuji Vám!

1. Paradox : Jednoduché učivo je těžké vs. těžké učivo jednoduché.

Leoš (11 let)
Na matematiku je velmi šikovný, má výborné logické myšlení. Dost mě však zarazila například násobilka. Hlavně rychlost a zapamatování si násobků, jak jdou po sobě. A stejně tak i písemné násobení nebo dělení se zbytkem. To musí pořád dost procvičovat a vlastně v tom pořád dělá chyby. Jakmile je ale příklad logický, nemá problém. A totéž platí i v češtině. Když může začít používat logiku, podá vždycky stoprocentní výsledek, jakmile je to založeno na jednodušším, často pamětním učení, tak to je pro něj o dost těžší.

2.  Paradox : Schopnost porozumět složitým vztahům vs. problém s podchycením izolovaných detailů

Někdy hovoříme o tzv. celostním myšlení, kterým tito žáci dokážou rychle postihnout problém jako celek a všímají si vztahů a souvislostí mezi myšlenkami, událostmi nebo objekty, které ostatní nevidí nebo dostatečně nevnímají. Nové souvislosti dovedou rovněž souběžně zpracovávat a vzájemně je kombinovat.

3. Paradox : Schopnost řešit složité úkoly vs. problém popsat jednotlivé kroky řešení

S celostním, systémovým myšlením souvisí i intuice. Díky ní jsou mnohé z nadaných dětí schopny najednou, aniž by si zaznamenaly či popsaly přesné kroky, dospět ke správnému řešení nebo výsledku. Rozumí totiž dobře výchozím konceptům i struktuře problému, jež stojí v pozadí. Dovedou vytvářet vztahy mezi různými aspekty učební látky, což jim dále umožňuje hlubší vhled do nového tématu.

4. Paradox: Dobrá logická paměť vs. nedostatky v mechanickém učení a memorování

Martin (14 let)
V dějepise si vždycky musím uvědomit souvislosti, jinak to nejde. Nějak si zapamatuji první letopočet a potom vím, jak ta událost dlouho trvala, kdy došlo jinde k jiné události a tak si to spíš odvozuji. Prostě si nikdy nevybavím
ty letopočty přesně.

Paradox 5: Rychlé myšlení vs. nedostatečně plynulá řeč

Gustav (16 let)
Mám význam, vím, co chci říct, a nedokážu najít slovo. Stává se mi to často, když chci vyjádřit něco, co ve mě nějakou dobu vnitřně probíhalo, nad čím jsem nějakou dobu hodně vnitřně přemýšlel. V ten moment ale nejsem schopen najít ta slova, i když je mi úplně jasný celý smysl toho sdělení. Ve škole mi to ale moc problém nedělá, tam dostanu něco a zase to vracím ve stejných slovech nebo ve slovech vlastních, ale není to nic, o čem bych sám přemýšlel, nebo něco, čím bych se opravdu vážně zabýval.

Paradox 6: Dobré verbální schopnosti vs. chyby v písemném projevu

Patrik (12 let). Baví mě sloh, ale časový limit mě jednoduše donutí udělat hodně chyb, aniž bych o tom sám věděl.

Paradox 7: Hluboké přemýšlení, projevující se ovšem jako nesoustředěnost.

Patrik (11 let)
Často se mi to stává. Přemýšlím si nad nějakou tou svou věcí, jsem v tom svém vnitřním světě, jakoby úplně uzavřený a najednou se mě někdo na něco zeptá a já jsem prostě úplně mimo.

Paradox 8: Tvořivost projevující se jako vyrušování

Mnohé z těchto dětí  dovedou zajímavě řešit nové problémy, přicházejí s neobvyklými nápady i s velmi originálními myšlenkami. Jejich přístup k řešení úloh bývá nový, často využívají představivost, imaginaci a je jim blízké experimentování.

Paradox 9: Problémy se čtením vs. dobré schopnosti vizuálně-prostorového myšlení a umělecké schopnosti

Ví, jak funguje soustava ozubených kol, různé hnací jednotky, vše dokáže nakreslit a popsat, popisuje schopnosti a zájmy maminka sedmiletého Olivera. Mnohé děti si navíc samy vymýšlely nejrůznější vlastní technické konstrukce, případně se zabývaly tím, jak některé věci zdokonalit, aby fungovaly lépe.

Paradox 10: Problémy se čtením vs. zájem o četbu

Neplatí, že každé dítě, které má se čtením problémy, se bude čtení zcela automaticky vyhýbat. Pojednáváme o chytrých dětech, které jsou zvídavé a mají zájem o nové informace, tedy i z knih a časopisů.Čtení je ovšem skutečně pro většinu z nich náročné – čtou s mnohem větším úsilím, s větší koncentrací pozornosti, ale současně i mnohem pomaleji než běžní čtenáři jejich věku. Nečtou proto, že by je uspokojovalo, jak dobře, plynule nebo s jak pěkným přednesem čtou, zajímá je obsah textu.