Možná jste si tuto otázku také položili. Žádná všeobecně přijímaná odpověď však na ni neexistuje. Nadání, inteligence a talent jsou totiž velmi proměnlivé koncepty, které mohou mít v různých souvislostech a kulturách odlišný význam. Vybrali jsme proto ty nejfrekventovanější definice, které se často objevují v zahraničních odborných pramenech.
.jpg)
Mezi definicemi publikovanými v USA v 50. letech měly zásadní význam pro další vývoj bádání v této oblasti dvě definice, jež jsou pravděpodobně citovány ve všech základních, celosvětově uznávaných monografiích a učebnicích.
Jedním z autorů často zmiňovaných definic je Paul Witty (cit. Khatena, 1982), který říká, že: „...nadané nebo talentované je to dítě, které soustavně vykazuje významné výkony v jakékoliv hodnotné oblasti snažení.“Wittyho „hodnotné oblasti snažení“ znamenají mnohem víc, než jen existenci jediného kritéria, například IQ. Je více než zřejmé, že právě tím tento autor v mnohém předběhl svoji dobu. Jeho pojetí totiž ukazuje, že nejsou ani tak důležité vlastnosti osobnosti, jako její činy a skutky. O celou generaci později rozvinul a modifikoval tuto myšlenku Renzulli (1986).
De Haan a Havighurst (cit. Khatena, 1982) navrhli definici, která se částečně podobala Wittyho přístupu, ale navíc specifikovala 6 základních oblastí, ve kterých se vyšší schopnost může projevit. Jsou to:
I když se často o De Haanově a Havighurstově pojetí hovoří jako o „pouhé definici“, můžeme říci, že se ve skutečnosti jedná o první přístup, který definoval různé možné oblasti nadání - právě v tom je spatřován jeho neocenitelný přínos.
V 70. letech se zvedla vlna kritiky, ostře orientovaná proti tehdejším jednostranným elitářským definicím nadání. Tyto definice často zahrnovaly pouze ty druhy nadání, které byly pozorovány u specifických skupin studentů, často bělochů, pocházejících ze střední vrstvy a těch, kteří byli úspěšní ve škole (Richert, 1990).
V této době, v roce 1972, publikoval pracovník amerického ministerstva školství Sidney Marland zásadní alarmující zhodnocení tehdejšího amerického stavu školství společně s velmi negativními výsledky dvouletého pozorování nadaných na amerických školách. Zpráva byla přednesena před kongresem USA a zároveň definovala, co je to nadání a nadané dítě a v jakých oblastech se nadání může vyskytnout.
„Nadané a talentované jsou ty děti, které jsou identifikovány kvalifikovanou osobou, a které jsou díky výrazným předpokladům schopny podávat vynikající výkony. Tyto děti potřebují diferencované vzdělávací programy a služby nad rámec běžných služeb, poskytovaných běžnou třídou, aby tak mohly přinést příspěvek sobě i společnosti.“ (cit. Passow, 1993, str. 30).
Oblasti, kde se může nadání nebo potenciální nadání projevit, jsou následující:
Dodnes se hodnotí nedocenitelný význam této definice, zejména proto, že jasně deklarovala potřebu věnovat se této problematice na vládní úrovni s apelem, aby byly co nejdříve učiněny zásadní kroky směřující k zabezpečení lepších podmínek pro nadané. Tak byli nadaní vyčleněni jako zvláštní skupina se specifickými vzdělávacími potřebami, která vyžaduje diferencovaný vzdělávací přístup. Uznání skutečnosti, že nadaní mají specifické edukační potřeby a nároky, podnítilo vznik celé řady dalších vzdělávacích institucí a organizací, jejichž cílem bylo soustavně tyto lepší podmínky pro nadané zabezpečovat.
Z novějších pojetí uvádíme následující:
1. Definici skupiny Columbus Group (1991), která poukazuje na nerovnoměrný vývoj nadaných:
„Nadání je asynchronní vývoj, ve kterém pokročilá kognitivní schopnost a zvýšená intenzita uvědomování spoluvytvářejí vnitřní prožívání a uvědomění odlišné od normy. Tato nerovnoměrnost roste s vyšší intelektovou kapacitou. Jedinečnost nadaných je činí obzvláště zranitelnými a vyžaduje změny ve výchově, vyučování a poradenství k tomu, aby se nadaní vyvíjeli optimálně.“
2. Definice Federální vlády USA v rámci zákona (s názvem Jacob Javits Gifted and Talented Students Education Act z roku 1988), který je součástí aktuálně platného amerického školského zákona pro základní a střední školy:
„Jedná se o studenty, děti nebo mladé lidi, kteří vykazují schopnost podávat vysoké výkony v intelektové, tvůrčí, umělecké nebo vůdcovské oblasti nebo ve specifických akademických oblastech, jež k plnému rozvoji svých schopností potřebují podporu a činnosti, jež škola běžně neposkytuje.“
3. Americká Národní asociace pro nadané děti (National Association for Gifted Children) uvádí (v roce 2010) následující definici:
„Za nadané jsou považováni ti, kteří vykazují mimořádnou úroveň schopností (definovaných jako výjimečné schopnosti uvažovat a učit se) nebo dovedností (podávají výkony mezi deseti a méně procenty nejlepších) v jedné nebo více oblastech. Tyto domény zahrnují jakoukoliv strukturovanou oblast aktivit s vlastním systémem symbolů (např. matematika, hudba, jazyky) a/nebo vyžadují soubor senzomotorických schopností (např. malířství, tanec, sporty).
Vývoj schopnosti nebo talentu je celoživotní proces. U malých dětí se nadání může projevit vynikajícím výkonem v testech a/nebo v jiných úkolech, případně jako schopnost rychle se učit ve srovnání s vrstevníky, nebo jako mimořádný výkon v určité oblasti. V průběhu zrání, od dětství k adolescenci, se však primární charakteristikou nadání stává mimořádný výkon v určité oblasti (doméně) a vysoká míra motivace. Manifestaci schopností mohou podnítit i zbrzdit různé faktory.“
PROČ JSOU VLASTNĚ TYTO DEFINICE DŮLEŽITÉ?
Ukazují, že nadané děti jsou specifickou skupinou uvnitř každého vzdělávacího systému. Nadaní žáci se učí rychleji než ostatní děti a jsou schopni podávat velmi nadprůměrné výkony. Mají tedy specifické vzdělávací potřeby. Abychom zabezpečili jejich optimální vývoj, je třeba umožnit jim, aby se v určitých oblastech, které korespondují s jejich schopnostmi, vzdělávali odlišně než jejich vrstevníci. Měli bychom se snažit hledat optimální vztah mezi schopnostmi dítěte, jeho stávajícím výkonem v určité oblasti a jeho rychlosti učení. V některých případech je vhodné poskytnout dítěti další podporu jako je např. psychologické poradenství, speciální diagnostika, specializované programy pro nadané apod.
NA CO ALE NEZAPOMENOUT?
Některé nadané děti ale nepodávají ve škole nadprůměrné výkony. Příčiny mohou být velmi různé, například nedostatek vzdělávacích příležitostí, fyzický handicap, poruchy učení, emoční nebo motivační problémy dítěte. Proto je důležité, abychom se při identifikaci nadání zaměřovali na rozpoznání schopností, nikoli pouze na aktuální podávaný výkon.
Zdroje a použitá literatura:
Šárka Portešová
Test pro identifikaci nadaných žáků v matematice pro 3.-5. třídu (TIM3-5). Přečtěte si více informací o testu a způsobu distribuce.
Číst více