Asynchronie je relativně nový způsob nahlížení na nadání, má však hluboké historické kořeny. Leta Stetter Hollingworthová, nestorka vzdělávání nadaných, pohlížela na nadání jako na sadu komplexních psychologických problémů, které povstávají z rozdílů mezi mentálním a chronologickým věkem nadaných dětí. Hollingworthová tvrdila, že čím je inteligence dítěte dále od průměru, tím větší jsou jeho problémy s přizpůsobením. Se zvyšující se inteligencí se zvětšují také problémy dětí ve vztazích s vrstevníky. Asynchronie si všiml také Lewis Terman:

Předčasná vyspělost nadaných dětí nevyhnutelně komplikuje jejich sociální přizpůsobení. Osmileté dítě mentálně na úrovni dítěte dvanáctiletého nebo čtrnáctiletého čelí situaci téměř nepředstavitelně těžké. Takové dítě musí být povahově velmi vyrovnané a téměř génius ve společenském chování, aby se normálně přizpůsobilo. Čím je inteligence dítěte vyšší, tím závažnější jsou tyto problémy.

Francouzský psycholog Jean-Charles Terrassier prosazoval termín „dyssynchronie“ pro popis psychologických a sociálních důsledků nerovnoměrného vývoje dítěte. Skupina „The Columbus Group“ vytvořila širší definici nadání jako asynchronního vývoje, do které zahrnula koncepty Hollingworthové a Terrasiera, kteří hovoří o vlivu nerovnoměrného vývoje dítěte na jeho sociální přizpůsobení. Navíc zahrnula také poznatek Dabrowského o zvýšené citlivosti (v anglické odborné literatuře se pro tento Dabrowského koncept užívá termínu "overexcitability", tedy doslova "nadměrná vzrušivost") nadaných dětí, která je provází po celý jejich život.

Asynchronie znamená, že jedinec je nevyrovnaný sám se sebou (nerovnoměrný vývoj), v nesouladu se svými vrstevníky a s očekáváními spolužáků, vyznačuje se zvýšenou emotivitou a uvědomováním si sebe sama a vzhledem k těmto vývojovým a psychologickým odchylkám od normy je také velmi zranitelný. Přesně zní definice skupiny The Columbus Group takto:

Nadání je asynchronní vývoj, ve kterém se kombinují vyspělé poznávací schopnosti a zvýšená citlivost a utvářejí tak vnitřní prožitky a uvědomování si sebe sama kvalitativně odlišné od normy. Tato asynchronie se zvětšuje s rostoucí intelektovou kapacitou. Jedinečnost nadaných je zároveň činí mimořádně zranitelnými a vyžaduje ve výchově, výuce a poradenství úpravy, které jim umožní optimálně se vyvíjet.

Všechny nadané děti jsou mentálně vyspělejší než děti stejného chronologického věku a u většiny z nich najdeme nevyrovnanosti mezi jejich intelektovými schopnostmi (které se odvíjejí od mentálního věku) a jejich fyzickými schopnostmi (které jsou těsně spjaté s chronologickým věkem). Výše zmíněná definice poukazuje především na zranitelnost nadaných dětí. Být mentálně vyspělý jako čtrnáctileté dítě a fyzicky vyspělý jako osmileté dítě představuje specifické problémy, které jsou analogické problémům čtrnáctiletého dítěte s myslí dítěte osmiletého.

Asynchronie se zvětšuje s rostoucí inteligencí, protože se zvětšuje rozdíl mezi mentálním a chronologickým věkem dítěte. Asynchronie je také tím větší, čím větší jsou rozdíly mezi slabými a silnými stránkami dítěte. Pojetí nadání jako asynchronního vývoje je obzvláště případné u nadaných dětí s poruchami učení. Nejvíce asynchronní jsou tedy děti dvakrát výjimečné, protože v jejich vývoji jsou nejmarkantnější nevyrovnanosti. Mnoho těchto dětí má mimořádné vizuálně prostorové schopnosti, ale současně s tím problémy se čtením, psaním, pravopisem či počítáním, které brání tomu, aby tyto děti byly považovány za nadané podle měřítek školního výkonu. U mnoha z těchto dětí jde ve skutečnosti o dvojí výjimečnost, protože mají problémy v učení nebo chování a zároveň jsou nadané.

Pojetí nadání jako asynchronie je užitečné při snaze získat pro nadané děti podporu. Protože v mnohých definicích nadání znamená totéž co výborné výsledky, speciální programy pro nadané jsou často vnímány jako další výhody pro děti, které již vlastně jednou zvýhodněny jsou. Odvěké obavě z elitářství se lze vyhnout, pokud přijmeme výše nastíněnou perspektivu. Asynchronie není pojetí, které by zdůrazňovalo soutěživost. V případě asynchronie více neznamená lépe. Je to způsob nahlížení na nadání jako na řadu kvalitativních rozdílů, kterým je třeba věnovat pozornost doma i ve škole.

Šárka Portešová

Zdroj:

Tento článek volně vychází z příspěvku:

Silverman, L. K. (2007). Asynchrony: A New Definition of Giftedeness.