Řada badatelů se zamýšlí nad tím, jakou roli hraje motivace v nadprůměrném výkonu. Je jeho nezbytnou součástí? Může existovat nadání bez motivace? Mnozí odborníci se domnívají, že motivace hraje klíčovou úlohu ve výkonu. Viz Renzulliho koncepce nadaní:
Obr.1 Renzulliho tříkomponentový model
Základní otázka, kterou učitelé a rodiče kladou, je, proč jejich nadané dítě najednou ztrácí vnitřní motivaci a nezajímá se o školu a výsledky a známky. Tento problém se v anglické literatuře nazývá „underachievement“ a jde o rozpor mezi schopnostmi dítěte a podávaným školním výkonem. Může vznikat najednou nebo být problémem dlouhodobým, může mít projevy mírné až závažné.
Předtím než uvedeme specifické projevy snížené motivace u nadaných dětí, je důležité upozornit, že všichni lidé mají určité společné potřeby. Nadané děti nemají potřeby jiné, jen se liší v jejich míře.
Nejznámější teorií motivace je teorie Maslowa (1962). Maslow vytvořil pětiúrovňovou hierarchii potřeb. Každá potřeba na nižší úrovni musí být naplněna předtím, než může dotyčný naplnit potřebu na vyšší úrovni. Každý člověk má potenciálně všechny úrovně potřeb, ale pokud je některá z nižší úrovně nenaplněna, potom má tendenci dominovat motivačnímu systému člověka, a to až do té doby, než je úspěšně saturována.
Obr.2. Hierarchie lidských potřeb
Thomas (cit. Whitmore, 1999) dále člení sociálně-psychologické potřeby, kterým je třeba věnovat v souladu se sníženým školním výkonem nadaných zejména zohlednit.
Jde o:
Obě tyto teorie motivace dobře vysvětlují potřeby nadaných dětí. Underachievement, jak se tento problém v zahraniční odborné literatuře nazývá (přeložili bychom nejlépe jako podvýkon, český ekvivalent se těžko hledá), se může týkat každého dítěte, nejen nadaného. Má příčiny vnější (škola, rodina, vrstevníci) i vnitřní (osobnost) a často se tyto příčiny vzájemně kombinují. Ukazuje se však, že nejdůležitější pro předpověď dalšího výkonu dítěte je to, jak samo vnímá své schopnosti, ne jaké schopnosti ve skutečnosti má. Výzkumy tuto skutečnost opakovaně potvrzují. Jde zejména o výzkum tzv. lokalizace kontroly, tzv. atribuční teorii a teorii cíle.
Výzkumy ukazují, že nadané děti zvládají na základní škole už před vstupem do příslušného ročníku 35 – 50% učební látky, která se bude probírat. Proto se ve škole mohou často nudit. Tehdy vzniká nebezpečí, že dojdou k závěru, že učení je vždy jednoduché, úspěch zaručen a studium jde bez práce. (Učit se musí jen ti hloupí.)
Na střední škole jsou větší nároky, studenti jsou navíc více soutěživí a tak dochází u nadaných dětí právě v tomto období ke školnímu selhávání. Některé děti zvládnou rychle vhodné studijní postupy a adaptují se, jiní se snaží předcházet spíše nepříjemným pocitům ze selhání, začnou se vyhýbat těžším úkolům, tvrdí, že se vlastně ani nesnaží, že je škola nebaví a začnou vše, co se školou souvisí vytěsňovat.
Problém však může být i jinde – např.:
Dítě, které je dlouhodobě (tj. více než 1 rok) podvýkonné, neúspěšné, má často velmi nízké sebevědomí, je emocionálně frustrované a bojí se každého dalšího pokusu, kdy by mohlo opět selhat. Bojí se paradoxně i úspěchu, protože má pocit, že příště by jeho výkon nemusel být už tak dobrý, a tak by hrozilo další selhání. Je to začarovaný kruh, a proto je nutné zabezpečit:
Literatura:
Autor: Šárka Portešová
Test pro identifikaci nadaných žáků v matematice pro 3.-5. třídu (TIM3-5). Přečtěte si více informací o testu a způsobu distribuce.
Číst více