Většina rozumově nadaných dětí projevuje již od nejútlejšího věku atypickou schopnost poznávání (paměť, myšlení, pozornost atd.). Pokud jsou tyto charakteristiky podněcovány a rozvíjeny, býváme svědky velmi zajímavého, neobyčejně rychlého vývoje poznávacích schopností. Pokud je tento přirozený vývoj tlumen a nerozvíjen, může se stát, že nadprůměrné schopnosti paradoxně vytvoří negativní sílu, která brzy začne působit proti jakémukoli učení a vzdělávání.

Před tím, než uvedeme základní kognitivní (poznávací) charakteristiky nadaných dětí, chceme předeslat, že:

• Ne všechny nadané děti projevují dané kognitivní charakteristiky.
• Každá z charakteristik má poměrně velké rozpětí.
• Tyto charakteristiky vnímáme jako vývojové, tzn. u některých nadaných dětí se mohou projevit v raných vývojových etapách, u jiných až v pozdějších stádiích.
• Dané charakteristiky je možné pozorovat jen v situacích, kdy je dítě zapojeno do činnosti, která ho baví a kdy může dokonale prokázat své schopnosti.

 

Mezi typické poznávací charakteristiky patří:

1. Schopnost pracovat s abstraktními symboly - jde o schopnost manipulovat se slovními a matematickými symboly, a to mnohem dříve než u dětí stejného věku (normálně kolem 12-14 let). S tím souvisí:

• Schopnost vidět a chápat zákonitosti.
• Dobrý vhled do vztahu příčina - důsledek.
• Schopnost porozumění složitému materiálu prostřednictvím analytického zdůvodňování.
• Schopnost zobecňování, používání metafor.

 

2. Motivace - nadané dítě často nepotřebuje výrazně motivovat známkami nebo pochvalami. Rádo se učí, velké potěšení (odměnu) mu přináší právě rozumová činnost (pokud je mu dopřána).

3. Schopnost dlouhodobé koncentrace pozornosti - nadané dítě bývá schopno prokázat vysokou míru dlouhodobé koncentrace pozornosti, zaměřit se na problém po velmi dlouhou dobu, téměř jako dospělý.

4. Dobrá paměť - mnohé nadané děti prokazují od útlého věku velkou schopnost zapamatovat si informace a data, kterým byly vystaveny jen jednou. Jde zejména o paměť logickou - zrakovou i sluchovou. S tím souvisí:

• Schopnost vybavovat si rychle naučená (slyšená, viděná, přečtená) fakta.
• Znalost velkého množství informací z různých oblastí.
• Velká zásoba informací o určitých specifických tématech.
• Pozornost k detailům.
• Nepotřebují tolik opakování učiva jako ostatní dětí.
   

5. Bohatá slovní zásoba, gramatická správnost, časné čtenářství - řada nadprůměrně nadaných dětí se naučí číst do 4 roků a při vstupu do školy čte již zcela plynně jako dospělý. Slovní zásoba těchto dětí je velice bohatá, často navíc vytvářejí logicky správné, ale komplikované větné konstrukce.

6. Zvídavost - potřeba porozumět tomu, jak věci fungují, jak pracují. Neustálé dotazování, potřeba objasňování, kterou je nutno nejen tolerovat, ale i reagovat na ni. Otázky typu - Jak vznikl svět?, Proč lidé myslí?, Proč umírají? ... ukazují také na pokročilou úroveň myšlení.

7. Preference samostatné práce
Výrazná schopnost pracovat samostatně a spoléhat se na vlastní způsob řešení problémů. Jde o schopnost vytvářet vlastní myšlenková schémata a řešit předložené problémy. Nejde o antisociální způsob chování, jak bývá tato schopnost často chybně hodnocena.

8. Schopnost vytvářet originální myšlenky, flexibilita
Jejich myšlení je obvykle přesné, organizované, ale ne rigidní. Vynikají ve schopnosti vnímat a přejímat alternativní způsoby řešení a ihned je uplatnit v nových situacích. U některých dětí se tato schopnost projevuje jen v určité oblasti (třeba slovní, nebo matematické), u jiných ji můžeme pozorovat v řadě oblastí.

9. Hluboké zájmy nebo mnoho zájmů
V oblasti (oblastech), která je zajímají, jsou schopny shromáždit množství velmi detailních poznatků. Chtějí prostě o tom vědět vše, co se dá.

10. Výrazný smysl pro humor
Jsou schopny slučovat klíčové myšlenky nebo problémy humorným způsobem. Vidí vše neobvyklé a vytvářejí nová spojení.

Šárka Portešová